Knihkupectví Avatar

Dějiny Albánie - Ladislav Hladký, Pavel Hradečný

472Kč
Nyní: 425Kč

Dějiny politické, sociální, kulturní, ekonomické, přesahující historii novodobého státního útvaru a uvedené do souvislostí se složitými dějinami Balkánu.

Malá a zaostalá Albánie, ležící v zastrčeném koutě Balkánského poloostrova a obývaná národem, vyznávajícím islám a obývajícím i sousední státy a území (Kosovo a Makedonie), je územím, které má bohaté a dlouhé dějiny. Ve starověku obývali jeho severní část Ilyrové (dnešní Albánci se pokládají za potomky tohoto prastarého indoevropského etnika), jižní polovina se zas stala součástí starověkého Épiru (proslaveného králem Pyrrhem a jeho „vítězstvími") a tím i oblasti řecké civilizace. Pak také římského impéria, kde hrála roli spojnice mezi Itálií a Řeckem, nejdůležitější antické město na území dnešní Albánie Dyrrachion (Drač) se stalo branou tažení římských legií na Východ a počátkem slavné silnice Via Ignatia, spojující Řím se Soluní a později též i Konstantinopolí. Ve středověku se Albánie stala součástí Byzantské říše, bulharských carství, srbské říše, pak osmanského impéria, jemuž ve 14. století dlouho odolával (z balkánských zemí prakticky nejdéle) albánský národní hrdina Jiří Skanderbeg. Pak islamizace obyvatelstva a dlouhý úpadek, jehož koncem se nestalo ani získání samostatnosti po balkánských válkách (1912-1913) z vůle velmocí, nepřejících si přílišné zesílení Srbska. Nový stát se stal až do druhé světové války protektorátem Itálie, po níž následovalo dlouhé období bizarní odrůdy komunistické režimu s výrazně orientálními prvky. Z toho nakonec vyplynula dnešní současnost, charakteristická hledáním demokratických forem veřejného života, hospodářskými proměnami a vztahem k albánským menšinám v sousedním Srbsku, Černé Hoře a Makedonii (stále přežívající idea „Velké Albánie").

Vázaná, A5, 720 stran, nakl. Lidové noviny.

vyprodáno

Vaše IP adresa je: 35.172.100.232
Copyright © 2019 Nakladatelství a knihkupectví AVATAR. Powered by Zen Cart | Hosting by Zserver