Knihkupectví Avatar

Metafyzické příběhy (2 svazky) - Eduard Tomáš

690Kč

Metafyzické příběhy (2 svazky)

690Kč


Metafyzické příběhy jsou výmluvným svědectvím, že Eduard Tomáš je nejen graduovaným znalcem, učitelem a praktikem jógové filozofie, ale i neméně zdatným a úspěšným beletristou. Tomášovy příběhy překvapují svižností a vyvážeností stylu, bohatým dějem a citlivým skloubením denní reality s fantastičnem, mystického ponoru s jemným humorem a napětím. Autorovo beletristicko-metafyzické dílo, ač překypuje přitažlivými prvky abstrakce, neulétá kamsi do nevysvětlitelna, jak tomu bývá zejména u autorů sci-fi, ale svými filozofickými základy spočívá pevně v pravé skutečnosti, kterou Eduard Tomáš - jak se zdá - osobně zná a patrně i žije tajemnou zkušeností vlastního duchovního života. Příběhy jsou líčeny prostým jazykem, přístupným nejširší čtenářské veřejnosti. Upoutají svěžími dialogy, popisem nevšedních přírodních krás i bohatými duchovními zkušenostmi, které spolu s autorem zažijí čtenáři do všech hloubek a detailů. O pravém smyslu a poslání svých próz autor poznamenává: ..."Brzy jsem přestal hrát roli věrozvěstce a jen jsem se tiše modlil: Ať jsou šťastny všechny bytosti. To jsem si přál již od dětství. A tu se mi jednoho dne dostavila intuice. Zprvu slaboučká a málo rozhodná, pak den ode dne rostla a nakonec byla tak mocná, že jsem se jí už nemohl a ani nechtěl bránit. Když chtějí napínavé a poutavé romány, novely a povídky, mají je mít. Provedu je stopami minulých životů, vrcholících někdy i v reálné současnosti. Ukážu jim záhady astrálních i jiných lidských sfér, jak jsem je sám zažil. Vylíčím jim největší lidské dobrodružství: nalezení duše člověka i duše vesmíru. Spojím tolik jimi žádané fantastično s děním v různých úrovních lidského vědomí, aby se mé příběhy staly pro lidi přitažlivými a nutily je číst pozorně a třeba i mimoděk vnímat hlubokou metafyzickou nauku, která je do nich vtělena. Něco z tajemství univerzální lásky a neosobního dobra určitě utkví v záhybech jejich duší a oni nevědomky postoupí zas o nějaký ten schůdek dál a výš. Tato idea mi už nedala spát. Když jsem se později svěřil jednomu ze svých duchovních učitelů, řekl mi s velkým nadšením a nemalým důrazem: "Zkuste to a já vám budu pomáhat." Byl to velmi prozřelý, zkušený a laskavý člověk. A já jsem ještě týž den začal psát... Měl pravdu, neboť co se potom stalo, to byla přímo záplava nápadů z nejhlubšího nitra mého Jáství, i skutečně se odehrávajících událostí, že jsem je jen s námahou stačil zaznamenávat. Tento příliv inspirace trval přes dva roky..."

Ukázka ze závěru povídky Shledání:


"...Usedla ke mně do trávy a políbila mne na ústa. Její polibek nebyl chladným polibkem bytostí ze země stínů. Právě naopak, což jsem nedovedl pochopit. Má mrtvá nevěsta, moje drahá Táňa, která zemřela kulemi esesáků na popravišti pražských studentů, se v ničem nelišila od živé. Byla také skutečnější a přirozenější než podivný fantom její bytosti, který se mi zjevil tehdy v Moskvě. Hladil jsem ji a líbal. Žvatlali jsme o všem a o ničem jako dvě děti, které se mají rády. Moje milenka byla mrtvá, avšak náš kontakt nebyl o nic méně srdečný a výměna citů mezi mnou a zesnulou Táňou byla stejně krásná a vřelá jako dřív. Byl jsem tím udiven. "Táňo," promluvil jsem k ní, když bouře výlevů mé lásky poněkud ztišila své prudké vlnobití, "řekni mi, Táničko, jak je to všechno možné. Jak jsi mne mohla navštívit tehdy v Moskvě? Jak to, že se takto setkáváme? Nikdy bych byl nevěřil, že člověk, který již není mezi živými... Ach, Táňo... milá... copak není rozdíl mezi životem a smrtí?" "Ne tak velký, jak se zdá," odvětila. "Ale tehdy v Moskvě, Jiří, myslím, že jsem to nebyla tak docela já." "Nerozumím." "Pouze moje myšlenky tě tehdy navštívily a vtiskly do tvé milující mysli ponurý obraz mého utrpení. Myslela jsem v čase mého umírání na tebe s láskou a tolik jsem si přála, abychom se znovu sešli a abys nezapomněl..." "...na toto místo, kde jsi mne čekala. Vím, Táňo," skočil jsem jí do řeči. "Ne, nezapomněl jsem..." Znovu se rozžehl bolestný paprsek hlubokého soucitu v jejích očích, když tiše řekla: "Jiříčku milý, tam, kde jsem já, není žádné místo, jen nová zkušenost téhož života, nový stav lidské mysli. Splnění osobních nadějí a tužeb i uskutečnění všech dávných ideálů." Opět jsem nechápal. "Tam, kde jsem já, není pevný čas ani pevný prostor." "Není tam pevný prostor?" "Není tam nic, co by bylo stejně pevné pro všechny, kteří tam jsou. Tam je vše jako ve snu, jejž každý prožívá sám a pro sebe. Vysněný svět kolem mne má své vonící louky i slunce nahoře. Jsem zde i já a ty, i bílí motýlci, které jsi vykouzlil. Čarovná stvoření, překrásné výtvory lidské mysli, zbudované nesmrtelnou silou představivosti. Není to místo, které by bylo možno určit zeměpisnou délkou či šířkou, ale jen stav, který obvykle musí prožívat každý sám a na svou vlastní pěst. Dobrý člověk dobře a horší hůře. Asi tak jako každý sám prožívá svůj vlastní noční sen. Jen pro naši lásku, jen proto, že se máme tolik rádi, bylo nám dovoleno sejít se v něm a snít jej společně. Na tuto krásnou louku nepřijde nikdy nikdo kromě nás dvou, nikdo, koho tam sami nevpustíme, neboť, Jiříčku můj drahý, věz, že tato louka existuje jen v naší představě. My dva jsme jediní, kteří ji známe. Vstoupili jsme jeden do snu druhého, já vědomě a ty snad nevědomě. Neboť láska je čistou duší Boha, jenž dovoluje milujícím duším, aby kráčely ruku v ruce i ve snech záhrobí. Půjdeme nyní spolu v míru tímto opojným snem, plným blaha, radosti a krásy, dokud se neskončí a nepromění v hluboký spánek, jímž nás Bůh jednou znovu rozdělí. A až se i z něho jednou probudíme, bude to opět mezi žijícími dětmi žijících lidí. Tam naše láska znovu vstane z mrtvých." Měl jsem nyní bezpočtu námětů k přemýšlení. Ale už jsem nepřemýšlel. Záměrně jsem nechtěl domyslet. Políbil jsem Táňu na čelo a objal ji v pase. Pak jsme se společně vydali k dalekým horám. Kráčeli jsme vysokou vonící trávou a bílí motýlci rozverně poletovali kolem nás. Došli jsme k potůčku. Zde byla tráva ještě vyšší, zato motýlů poněkud ubylo. "Jak zvláštní," napadlo mě při pohledu na krásnou vysokou kopretinu, která se právě rozvíjela. "Tady by mohla sedět třeba babočka admirál." A na mou věru, v okamžení tam seděla. Cítil jsem přítomnost nezemské harmonie. "Tajemství Boží je láska, tajemství lásky je vzkříšení k životu..." Taková je tedy smrt, pomyslel jsem si. Neboť teprve teď, opravdu teprve nyní jsem konečně shledal, že i já jsem již dávno mrtev, zabitý německou bombou v ruském lazaretě. A teprve teď, opravdu teprve nyní jsem konečně poznal, že život je vpravdě nesmrtelný."


2 svazky vázané v plátně, přebaly, ražby. Formáty A5, každý svazek 304 str. Edice ZLATÝ VĚK.

1. díl ISBN 978-80-85862-42-5

2. díl ISBN 978-80-85862-43-3

Soubor ISBN 978-80-85862-44-1

Přidat do košíku:


Vaše IP adresa je: 54.81.87.91
Copyright © 2017 Nakladatelství a knihkupectví AVATAR. Powered by Zen Cart | Hosting by Zserver